V pátek jsem si vzal volno,

abych ošetřil révu, protože o víkendu se to mělo pokazit a začít zace chcát. Podařilo se mi ošetřit jen zahradu a část vinohrádku, v tuto dobu totiž již fučel silný vítr. Vysral jsem se na to, protože se to opravdu nedalo, a dle věštců v práglu nás voda stále měla minout. Po půlnoci přišly kroupy (letos již potřetí) s obrovskými přívaly vody a začala zhouba. V této chvíli panuje venku fialový hnus a ta zkurvená voda poničila co se dalo. Ale zase na druhou stranu, barely jsou plné a je ČÍM zalévat. Nyní zbývá jen vymyslet CO zalévat, když se týden do záhonu nebude dát vstoupit.

Opět to přišlo od jihu a opět to schytala ta posraná Břeclav. Veškerá práce je opět k hovnu. Toto má někoho bavit? A všem těm co fňukají po vodě, až poznáte tvrdou realitu, tak budete mluvit jinak. Proti slunci jsem instaloval stínící tkaniny a rákosové pletivo, proti vodě si mohu akorát tak šulit honíka.

Everest napadený padlím a ošetřený jódem, sodou a olejem, vzápětí na to ho ošetřily kroupy. Kdyby to pomrzlo tak je klid, ale dívat se jak potenciální úroda postupně hyne, tak to je opravdu jen pro silné povahy.

Dunav a Lora se po měsíci konečně zmátořila z kroupového úderu. Zde nemám ani chuť se jít podívat jak to dopadlo. Včera jsem "naštěstí" stihl osečkovat jen réví na zahradě, takže přehustěné porosty mohly něco zachytit. Vysadil jsem před pár dny mladou révu a kontejnerované ovocné stromky, a aby toho nebylo málo, tak toto pro jistotu okousala a poničila srnka.

PS: Píšu tak jak to ze mne vychází, a je mi šumák zda se to někomu líbí nebo ne, tak to prostě je.

M.