Je druhý den prázdnin a venku fučí studený severák. Přestože je jasná obloha a slunce svítí od rána, tak je venku pocitově velká kosa. No, alespoň to vyfénuje vodu, která tady hrkla v neděli a nasrala včera dopoledne.
Chystám se do vinohrádku, abych dodělal to, co jsem nestihl v neděli navečer (posečení trávy) a pokračoval v čištění révy. Hlavičky, které pomrzly tak, že následně obrážely ze všeho možného, jsou totálně přehuštěné a do porostů není téměř vidět. Metrové zálistky nejsou ničím vyjímečným, stejně tak letorosty 2-3 metry nad drátěnkou. Mělo by to jít všechno pryč, ale mám obavy, že růst další hmoty bude rychlejší než já.
Ve vinohrádku jsem po nedělních bouřkách ještě nebyl, ale na zahradě vichr réví hodně "pocuchal". Tam to taky bude chtít dát do pořádku, ale réva není zrovna prioritou v pořadníku prací.
U domu je to nejjednodušší. Dvě hlavičky mé oblíbené Lory se mají k světu, Lora navíc nemá tendenci k extra bujnému růstu, navíc má na sobě velmi pěknou násadu střapců, kterou bude asi potřeba zregulovat. Nejspíše nebudu redukovat počty střapců, ale jejich velikost.
Loru jsem jedenkrát ošetřil před více než týdnem Kumulusem, protože se na ní objevily příznaky padlí. Na bobulích jsou stále patrné stopy síry a vypadá to, že padlí ustoupilo. Na některých bobulích jeho "zaschlé" známky sice jsou, ale není to téměř vidět.
Krom pěkných střapečků mám doma i dvě sazenice, které jsem letos vyprodukoval. Jedna je Lora (prostřední snímek), a vznikla zapuštěním konce letorostu do zeminy v květináči. Pak už jen stačilo občas zkontrolovat, zda jsou již vidět kořínky v otvorech a následně odstřihnout od mateční rostliny. Druhou (a podstatně menší) je bulharská odrůda Eva, jejíž tenké řízky jsem dal zakořenit. Ze tří se ujal jen jeden a rostlinka konečně nastartovala k růstu. Nyní musím najít ve vinohrádku místo a sazenice dát do země. Obě tyto odrůdy tam sice již mám, ale patří k tomu lepšímu a původnímu "jádru" odrůd. Nejspíše nahradí něco, co ještě neplodilo, nemá se k růstu, nebo je kvalitativně nevyhovující.
M.