Tak nějak bych nazval další fázi, kterou bych vsunul mezi uzavírání a zaměkání hroznů. Fázi pytlíkování bych pak ještě rozdělil na dvě podfáze, a to na pytlíkování proti slunci a proti létajícímu hmyzu a ptactvu.
Proti slunci zkouším klasické svačinové papírové sáčky, ale jejich tvar mi moc nevyhovuje, navíc jsem je koupil malé. Zkusím se poohlédnout po nějakém tenším materiálu velikosti klasické A4 čtvrtky a stáčet je do kornoutu nad střapec. Proti kosákům, kteří už nazobávají bobule, ale i proti vosákům používám hlavně organzové stahovací pytlíky různých velikostí. Ty zelené z Ukrajiny moc nevydrží, hlavně co se stahovacího provázku týče.
Ochutnal jsem doma bobule Lory a Sensacie, a jsou již téměř jedlé. Bohužel opět venku chčije a po týdnu krásného léta je zde opět pytel sraček. Na révě se to naštěstí ještě neprojevuje, ale u rajčat pozoruji, že na poškození plodů potřebuje slunce minimálně týden, ale dešti stačí půhodina.
Na snímcích zleva je sluncem poškozený Graf Monte Christo, dále zrající Sensacia. Na snímcích níže pak zrající Galahad ze zahrady z doby, kdy ještě bylo léto pro pamětníky.
M.