Včera jsem sklidil pár meších střapců těchto odrůd. Při kontrole odrůd a koštování se bohužel stále potvrzuje, že padlím poškozená réva již nezraje, to co nenabrala doposud tak prostě konec sezony. Zářným příkladem toho je KarMaKod a Dunav, modré a červené odrůdy pak globálně.
Kodrjanka je z těchto sklizených odrůd nejméně sladká (14°Bx), při konzumaci to však nevadí. Je rovněž nejvíce napadena padlím se všemi důsledky na zrání a praskání bobulí, tuto odrůdu dokáží octomilky zdecimovat velmi rychle. Bobule jsou velké, zn. ideál.
Jedná se o poslední kousky sklizené na pergole na zahradě z hlavy naroubované na podnoži. Poslední dobou se mi zdá, že pravokořená Arkadia má pevnější a křupavější bobule, velký pozor u této odrůdy se musí dát na přetížení a na asimilační plochu. Bobule jsou standartně velké, sladkost necelých 17°Bx pro konzumaci je plně dostačující.
K likvidaci určená Panonnia letos příjemně překvapila, naopak na stejném místě vysazený Galahad totálně zklamal, možná není Galahad jako Galahad. Panonnia neměla ze záložních oček moc velkou úrodu, bobule však byly na tuto odrůdu hodně velké, sladkost stejná jakou u Arkadie a na úrovni.
Již jsem na ni na jeden z kmínků narouboval Afroditu, která však neroste a čučí, dokonce ze země vyrazil nový výhon, nepředpokládám že by to byla Afrodita.
Afroditě by určitě pomohlo Panonnii odstranit úplně, ale asi ji ještě příští rok nechám. Už ne na vertiko, ale natáhnu ji na pergole trochu více, na úkor Arkadie a Kodrjanky. Druhou Panonnii odstraním, místo ní již druhým rokem plodí vynikající Podarok Záporoží.
Na pergole u domu jsem objevil poslední zapomenuté paběrky Kišmiše lučistého a Preobraženie? (Sensacia?).
Sladkost na úrovni 21°Bx u obou odrůd, v tomto stavu již nejsou bobule tak křupavé.