
V neděli jsem se konečně dostal k závěrečnému ošvácání révy a likvidaci ostřihaného proutí. Rozfofroval jsem oheňv barelu a pak hodinu lítal než jsem to všechno popálil. Něco málo jsem střihl i jabloně, ale réva byla prioritou. Prozatím raší jen velmi pozvolna, zato pláče a pláče. Plakat začal i Bělehradský bezsemenný ve skleníku. Prohlížel jsem jeho pupeny, ale některé jiné odrůdy venku raší více, zajímavé. Přitom v tom stejném skleníku už kvetou jahody.
Ostřihané mám, vyvázané taky, nechal jsem jen pár volně pnoucích letorostů na hlavách, které jsou určeny k přeroubování. Ani v teplejší lokalitě u domu neraší réva nějak více, vyrašily jen kontejnerované loňské sazenice, které jsem ze skleníku přesunul ven.

Nastal rovněž nejvyšší čas na poumývání révy Sulkou. Nedostatek volného času a přemíra vichrů však znemožňuje nasazení postřikovače.